Euforická skupinka kolem týmu si už léta vymýšlí vlastní názvosloví. Eva Adamczyková je v něm za Bohyni či za Nejrychlejší holku (mámu) na vesmíru. Na Hrách v Livignu získala na své třetí olympiádě třetí medaili a stříbro jí vyneslo nezpochybnitelný titul, který podporuje statistika. Je nejúspěšnější závodnicí olympijské historie svého sportu v individuálních závodech. „Eva není na konci dovednostní křivky,“ říká k tomu Marek Jelínek, její trenér a architekt přelomových událostí v historii snowboardcrossu.

V prvotní radosti to trochu zaniklo. Pod svahem v Livignu byl zmatek. Eva Adamczyková se sháněla po synkovi Kryštofovi, kterého manžel Marek odložil kdesi u Britů. Po fantastickém návratu z téměř dvouleté mateřské pauzy jí chvíli předtím scházely čtyři setiny sekundy k druhému vítězství na Hrách. Její ZOH bilance je ale i tak úchvatná. Zlato, stříbro, bronz. Žádná jiná snowboardkrosařka nemá v individuálních závodech tři medaile z olympiád. „A to Evka na jedné nebyla,“ připomíná Jelínek.

Nejlepší holka nejen na vesmíru, ale i v historii Her. Co tomu říkáte?
(úsměv) „Samozřejmě se mi to líbí. Nejúspěšnější snowboardkrosařka v historii… Nevím, jak je to statisticky, ale Evka zatím měla medaili na každých olympijských hrách, na kterých byla. To taky není časté v české kotlině. Možná Věra Čáslavská, ta to tam sázela. Není to jednoduché. Od první olympiády, kdy jí bylo dvacet, až po tu zatím poslední ve dvaatřiceti. Ester Ledecká, Martina Sáblíková jsou neuvěřitelně úspěšné, ale na svých prvních či posledních olympiádách medaili nezískaly. Není to snižování. Evka nikdy neprohrála juniorský závod a na všech olympijských hrách byla úspěšná. Musím říct: Klobouk dolů!“

Kde se to všechno vzalo?
„Je to delší historie. Kdo to změnil jezdecky, byl Michal Novotný. Ten do toho přinesl pohyb, který jsem se mu snažil vnutit. Tam byla snowboardkrosařská revoluce od ježdění pro radost, které není efektivní, po sportovně, výkonnostně, technicky a fyzikálně vhodné. Michal to začal, byl nejlepší na světě. Bohužel se mu to nepodařilo promítnout v olympijskou medaili. V Turíně byl nejlepší, ale udělal chybu, ta ho stála medaili. První svěťák po olympijských hrách vyhrál tak, že byl nejrychlejší v kvalifikaci i ve všech třech jízdách. Tam se nám ostatní začali přibližovat, opičit se.“

Jak do toho zapadla Eva?
„Naskočila do rozjetého vlaku, byla jediná schopná dělat to jinak. Nevím proč, ale technické parametry jízdy, které předváděl Michal Novotný, trenéři aplikovali na kluky. Měli jsme štěstí, že holky byly pozadu. Evka byla na třech juniorských mistrovstvích světa a všechny vyhrála. Na olympiádě v Soči vyhrála o parník. Pak se i ostatní zlepšovaly, měly záznamy z tratě, analýzy. Trenéři pochopili, že Evka může v některých případech jezdit jako kluci. Holky mají oproti klukům výhodu ve flexibilitě. Teď jsou holky strašně šikovné, dobré, dělají některé věci líp než Evka. Jsou v něčem šikovnější, jsou mladé, mají čas na trénink. U Evy tři velké návraty v posledních letech, po zlomenině kotníků, po StarDance a po mateřství, nejsou ideálním způsobem, jak vyhrávat. Ale nějak se to daří…“